Okrsek VIII

Autor: Adam Lebor
Nakladatelství: Beta Dobrovský
Orig. Název: District VIII
Série: -
Počet stran: 368
Překlad: Tomáš Bíla
Rok vydání v ČR: 2019 
Moje hodnocení: 100%

Tuto knihu jsem si vybrala hned z několika důvodů. Uvedu pouze dva, abych vás neunudila k smrti. Tím hlavním je fakt, že já sama mám maďarské předky a Budapešť mě nesmírně okouzlila. Druhým důvodem bylo to, že hlavní postavou v podobě vyšetřovatele je příslušník romského etnika, což mě zaujalo a byla jsem zvědavá, jak si povede.

Obálka byla poutavá, a navíc mám ráda modrou barvu. Po přečtení anotace jsem si řekla, že toto je kniha přesně pro mě. Autor zabrousí i do vládních kruhů a budeme svědky rozsáhlé korupce a já mám špionážní romány moc ráda. V kombinaci s výše uvedenými důvody jsem se těšila na novou detektivku a tímto děkuji nakladatelství Beta-Dobrovský za poskytnutí recenzního výtisku.

A o čem vlastně kniha Okrsek VIII je? 
Balthazar Kovacs je romský detektiv z budapešťského oddělení vražd. Právě když pije svůj první šálek kávy, obdrží tajemnou textovou zprávu. Jsou to jen tři slova: „26, Náměstí Republiky“ a fotografie, která ukazuje tělo muže ležícího na zádech s očima otevřenýma, napůl pokrytého cihlami a prachem. Adresa je někdejší ústředí komunistické strany, což bylo kdysi jedním z nejobávanějších míst v republice. Ale když Kovacs přijde na Náměstí republiky, tělo je pryč a jeho jediným svědkem je malý cikánský kluk, který viděl mrtvolu nakládat do neoznačené dodávky. Následné vyšetřování zavede Kovacse hluboko do podsvětí Budapešti a dostává se na stopu rozsáhlé korupce, která hluboko do vládních kruhů.

Okrsek VIII začíná trochu zběsilým tempem (prologem), kdy se nám autor snaží nastínit, jak vypadala Budapešť v době nejhorší uprchlické krize, kdy západní hranice byly zavřeny a migranti se v počtu několika tisíců lidí usídlili před Východním nádražím.  

Většina příběhu se odehrává právě na zmíněném Východním nádraží, kde jsme svědky toho, kdy krize vrcholí. Zřejmě jste i vy určitě zaznamenali to, jak vypadají města, když tam jsou migranti. Odpadky, všude nepořádek, jsou nasazeni tisíce policistů, místní lidé se bouří a v této knize tomu není jinak. Autor krásně popisuje semknutí lidu s místní pravicovou stranou a pokusy o útoky na migranty s hesly: „Tohle je Maďarsko, tohle je naše země.“ Když vše již zachází do extrému, premiér se rozhodne postavit plot na hranicích, aby zamezil dalšímu přívalu nových migrantů, čímž si vyslouží pozornost a obdiv lidí a předejde tak možnému masakru nevídaných rozměrů.

„Palkovics vypnul přenos. Hraniční plot – čtyřmetrová betonová zeď – vyvolal protesty organizací na ochranu lidských práv, Evropské unie a dalších liberárních stran. Všechny je ignoroval. Průzkumy veřejného mínění ukazovaly jasnou podporu na uzavření hranic.“

Během čtení zjistíme, že autor si vzal na paškál nejen uprchlickou krizi, ale probírá i tamní politiku, především řeší rozsáhlou korupci ve vládě, kde si tedy nebral servítky. Popisuje nám, jak vysoce postavení lidé se navzájem drží v šachu, protože každý na každého něco ví. A to „něco“ by je mohlo připravit nejen o křeslo, ale i o kariéru, takže je lepší dělat, že je vlastně všechno v naprostém pořádku. Pokud se ale najde někdo, kdo by rád povídal, pak jej čeká nemilá budoucnost.

„A když odmítnu?“ zeptal se Fehér. Antal mlčky vstal a přešel k památníku holokaustu. Tam poklekl a ukazováčkem přejel po jedné z kovových bot. Fehér cítil, jak se mu zvedá žaludek. Neuniklo mu, že bota, kterou si Antal vybral, byla dětská.

No a nedej Bože, když se k nim přiblíží policajt, který je chytrý jak čert, i když na to nevypadá a začne čmuchat okolo. Nejprve tedy dostane pořádnou nakládačku, aby si uvědomil, že to bylo varování. Jenže Balthazar není z cukrové vaty. Vyrůstal v tom nejhorším možném ghettu na ulici a má pro strach uděláno. Takže nastal čas jej odstranit z cesty…

 „Zbavte se ho. Ať to vypadá jako nehoda. Třeba nožem. Všichni řeknou, že to byla jen nějaká roztržka mezi cikány.“ Pak kývl hlavou ke dveřím. „Tak běžte,“ dodal „máte dost nabité odpoledne.“

Hlavní postava Balthazar mě velmi zaujala a symbolizovala pro mě cílevědomost, houževnatost, vnitřní sílu a spravedlnost. Jako policista – cikán to opravdu nemá jednoduché, pořád je outsider, ale nikdy se nevzdal bez boje, i když ho vlastní romská komunita vyloučila ze svých řad kvůli výběru povolání a vlastní otec se jej zřekl. 

„Jeho otec byl vzteky bez sebe, když se dal k policii. Svolal cikánský soud, který rozhodl, že Balthazar se i nadále může stýkat s bratry, ale pokud bude chtít vidět ženy z rodiny, musí to schválit otec. Byl vyloučen ze všech rodinných oslav a nesměl vstoupit do domu, kde vyrůstal. Dále se musel zavázat, že nikdy nevyzradí policii žádné podrobnosti o kriminálních aktivitách svých příbuzných. Balthazar se podvolil. “

Jako vedlejší postavu musím zmínit jeho bratra Gaspara, který převzal rodinný podnik a kriminálních aktivit na svém kontě má více než dost. Od nevěstinců počínaje, výběrem výpalného konče. Tedy král podsvětí místního okrsku na straně jedné a policajt v podobě bratra na straně druhé. Kupodivu spolu dobře vycházeli a Balthazar nikdy nezapomněl na svůj slib.

Okrsek VIII mne opravdu nejen zaujal, ale také i velmi bavil. Kniha obsahovala hodně maďarských slovíček, což jsem brala pozitivně, zase se přiučíte něco nového. Také jsme se dozvěděli něco málo o historii samotné Budapešti, o tom, jaké to bylo v době války, výjimkou není ani památník holokaustu nebo historie Budínského hradu. Díky Balthazarovi jsme částečně nahlédli i pod pokličku romské komunity a jejím zvyklostem.

Dále musím vyzdvihnout fakt, že kniha sice obsahuje hodně frází z oblasti politiky, ale byla napsána tak, aby to pochopil i čtenář, který se o politickou scénu nikdy nezajímal. Také jsem netušila, s jakou bravurou se dají smíchat jednotlivé žánry, takže v jedné větě bych tuto knihu charakterizovala jako pikantní směs chutí, která rozdráždí vaše smysly. 

Zápletku vymyslel autor do sebemenších detailů. Kniha byla čtivá, poučná, ale co však tuto knihu dělá skvostem je právě výše zmíněné smíchání žánrů. 

Adam Lebor tuto knihu psal několik let a vždy ho fascinovala romská komunita a téměř paralelní svět, ve kterém mnozí z nich žijí – po boku většinové společnosti – a jejich pokrevní pouta, která je spojují proti často nepřátelsky naladěnému okolí.
Je britský autor a žurnalista přispívající do několika časopisů jako je The Economist, Financial Times nebo New York Times. Napsal osm kriticky uznávaných beletristických knih a byl nominován na Orwellovu cenu. Napsal šest románů včetně Okrsek VIII a Kossuth Square (Kosuthovo náměstí), které započínají skvělou sérii s Balthazarem Kovacsem. Kossuth Square spatřila světlo světa letos v dubnu 2019, tak doufám, že bude přeložena a vydána i u nás.

Velmi vydařená kniha, která by neměla uniknout fanouškům krimi 
Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Beta-Dobrovský
Pokud se rozhodnete knihu Okrsek VIII zakoupit, určitě neváhejte. 

Děkuji za přečtení, mějte krásný den a budu se těšit na vaše komentáře, které můžete vložit níže 

4 komentáře

  1. Jestli kniha obsahuje dost z politiky, tak by mě mohla bavit. Mám ráda, když je to trochu komplikovanější, víc takových detailů, které svědčí o propracovanosti. :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Za mě doporučuji. Tato kniha je sice prezentována jako detektivka, ale splňuje i náročnější požadavky, pokud čtenář má rád politické thrillery.

      Smazat
  2. Kniha se mi moc líbila, z počátku jsem byla trošičku zmatená, protože jsem o budapešti věděla vážně prd, ale jakmile jsem se trošku dostala do okolností, bylo to super!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda, nicméně doporučuji toto město navštívit. U mě to dalo knize úplně jiný rozměr, protože většinu popisovaných míst znám :)

      Smazat