Dívky z Roanoke

Autor: Amy Engel
Nakladatelství: Beta - Dobrovský
Orig. Název: The Roanoke Girls
Série: -
Počet stran: 282
Překlad: Bára Nováková
Rok vydání v ČR: 2019 
Moje hodnocení: 92%

Tuto knihu jsem si vybrala na základě anotace a také poměrně dobrého hodnocení na Goodreads, což mne zaujalo. Navíc mám ráda tajuplné příběhy a rozplétání rodinných vazeb, které jsou hrozně fascinující. Nahlédnutí pod pokličku do temné minulosti, kdy objevíte taková tajemství, která vás budou tížit až do konce vašeho života…

Kniha vás pohltí již od první stránky, prolog je dramatický a vy si pokládáte otázku: proč? Co se stalo? Jaký to mělo důvod? Příběh začíná volnějším tempem, což mne docela frustrovalo, protože mi ta otázka nešla z hlavy. Musíte na ni pořád myslet a chcete znát všechny okolnosti, které zapříčinily právě tuto lidskou tragédii. Jestli autorka měla v úmyslu si vás zaháčkovat již na začátku, tak se jí to skutečně povedlo. Zoufale toužíte po tom, aby vše bylo okamžitě vysvětleno, neboť nezodpovězené otázky vás přímo pekelně dráždí. Ale skutečně chcete znát pravdu?

A o čem vlastně kniha Dívky z Roanoke je?  
Patnáctiletá Lane má za sebou smutné dospívání s matkou, která spáchala sebevraždu, a poprvé v životě se vydává mimo New York, do odlehlých oblastí venkovského Kansasu – odjíždí do Roanoke House, kde na ni čeká chladná babička, charizmatický děda Yates a její stejně stará sestřenice Allegra. Pozná tak nejenom svou širší rodinu, ale také její temnou a konečně i děsivou minulost. Všechny dívky z Roanoke jsou překrásné a zdá se, že mají úplně všechno. Ale spojuje je temné tajemství, o kterém se nesmí mluvit. Když jej poznají utečou nebo zemřou.

Amy Engel na začátku knihy a v průběhu příběhu krásně vystihla chladný vztah matka – dcera, kdy Lane bojuje o přízeň své matky, která se však utápí v depresích, slzách, a nakonec i alkoholu. Svoji dceru z duše nenávidí a její mysl rozhodně není oddechovým salónkem, kde by si dal člověk čaj o páté. Lane se to celou dobu snaží pochopit, ale nakonec to vzdává a její matka umírá...


Postava Lane mne nikterak neoslovila, ale ani neurazila, víc jsem si oblíbila Allegru, což byla taková malá sarkastická mrcha. Věděla, jak je úžasná a vždy dosáhla toho, co si umanula. Takhle průbojná na začátku Lane vůbec nebyla, ale postupem času budete koukat 😊 

Z pana Yatese jsem měla od začátku takový zvláštní pocit, bylo mi jasné, že tady něco nehraje. Typický obal šarmantního postaršího pána s notnou dávkou inteligence a moudrosti, však pod obalem se skrývá cosi ponurého a temného. Postava Lillian mi připomínala chodící mrtvolu s chladným a netečným výrazem ve tváři, se kterou bych nechtěla zůstat o samotě ani 5 minut. 

Musím zmínit, že Amy Engel je naprosto neskutečná vypravěčka. Při popisu jednotlivých letních dní jsem sama cítila, jak mi stéká pot po zádech, jak je vzduch těžký, jak se mi špatně dýchá a jak jsem tím horkem úplně malátná. Vykreslení atmosféry stejně jako krajiny vyprahlého Kansasu bylo vynikající. Kniha byla velmi čtivá a autorka nám servírovala stránku po stránce s lehkým nádechem tajemna a rodinného dramatu. 

„Roanoke se do vás vkrádá jako nákaza a natahuje po vás své studené prsty. Je jako rakovina, kterou nosíte celé ty roky v sobě a nedokážete se jí zbavit.“

Kniha má dvě dějové linie (současnost a minulost), které jsou ještě protkány příběhy jednotlivých dívek z Roanoke. Tyto vsuvky byly krátké a velmi vhodně umístěné. Prozradí vám pouze tolik, kolik potřebujete vědět a tím vás donutí přemýšlet a spekulovat nad tím, jestli se vám to opravdu jen nezdá...


„Jeho hřejivý pohled je past. Máte pocit, že jste ta nejvýjimečnější dívka na světě, ale…když jste v jeho blízkosti, jako by jste se hrůzou nemohli nadechnout.“

Kontroverzní příběh měl šmrnc a otevřel mnoho otázek. Kdo je skutečný viník a kdo naopak oběť? Sice se mi velmi líbilo rozplétání nitek rodinného tajemství ohledně mizení a podezřelých úmrtí jednotlivých dívek, nicméně odhalení bylo šokující a zvrácené.


„Vypadá jako ztracený a zlomený král ve svém zámku. Dívky z Roanoke vidím pokaždé, když se na sebe podívám do zrcadla.“ 

Kniha Dívky z Roanoke se mi moc líbila, rozuzlení se tak nějak dalo očekávat, ale stejně hodnotím nadprůměrně. Především hodnotím styl vyprávění, akční děj bez hluchých míst, vykreslení atmosféry a bohatá slovní zásoba.

Autorka mi do této chvíle byla neznámá, vím, že 2014 vydala první debut The Book of Ivy. Do povědomí čtenářů se dostala až knihou Dívky z Roanoke, která vyšla v zahraničí v roce 2017 a nyní poprvé vychází tato kniha i pro české čtenáře, takže si ji nenechte ujít. Doporučuji.

Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Beta-Dobrovskýkde si knihu Dívky z Roanoke můžete také zakoupit. 


Děkuji za přečtení, mějte krásný den a budu se těšit na vaše komentáře, které můžete vložit níže


2 komentáře

  1. Tuhle knížku mám na seznamu, co jsem ji zaregistrovala u někoho na Instagramu (myslím u Hlavy v knihách). Myslím, že mi bude stačit jen do čtečky, takže čekám na "výplatu" :D. Jsem ráda, že se ti knížka líbila a utvrdila mě v tom, že ji prostě musím mít :D

    OdpovědětVymazat
  2. Musím říct, že opravdu předčila mé očekávání, fakt doporučuji

    OdpovědětVymazat